Oblečení této kultury je velice barevné, ale základ může být vytvořen z typických “medival” základů (lněné kalhoty, jednoduchá tunika – vhodně doplněno o barevné ozdoby, bederní roušku, atd…) Pokud vesničané vyrážejí do boje, málokdy nosí zbroje, když je ale mají, bývají to křiklavě barevné lehké zbroje zdobené různými hadříky, peřím a stužkami. Většinou to bývají krátké prošívané vesty nebo kožené zbroje. Válečníci se při boji většinou ohánějí kopím a krátkými tupými zbraněmi, většinou vyrobenými z kamene nebo bronzu. Velice rádi také používají praky a luky. Všechny tyhle věci ale podléhají pravidlům a na místě se budou kontrolovat dle pravidel.

Tahle kultura je inspirovaná klasickým středověkem. Kostým se tedy dá poskládat např. z typické haleny, nebo tuniky, vhodně laděných kalhot a obuvy, případně nějaké ovínky a krytí přes moderní obuv (aby to moc „neřvalo“). Dámy si samozřejmě mohou přibrat i šaty, pokud se na to cítí. Jsou povolené i různé druhy brnění ať už nějaké kožené tak třeba i kroužkové. Měkčené zbraně, štíty, luky, kuše a zbroje berte dle libosti. Všechny tyhle věci ale podléhají pravidlům a na místě se budou kontrolovat dle pravidel.

Kostým můžete stylizovat do tohoto období. Inspirujte se například renesancí, barokem nebo třeba napoleónskou érou. Tato kultura používá zbraně jako např. předovky, šavle. Zároveň mohou používat i zbroje z daného období. Všechny tyhle věci ale podléhají pravidlům a na místě se budou kontrolovat dle pravidel.

„Víra je důležitá, ale musí se pro ni něco obětovat.“
Duchovní autorita vesnice. Vládnou vírou, rituály a starými vědomostmi. Věří, že svět drží v chodu síly, kterým je třeba rozumět – ne jen je kontrolovat. Jejich vliv sahá dál, než se zdá. A jejich záměry? Někdy čisté, jindy nečitelné.

„Chudoba není hřích. Nevděk ano.“
Nejbohatší obchodník, který ovládá bojovníky, tahá za nitky a (zatím) drží kontrolu. Arogantní, mocichtivý, navenek férový, uvnitř sebestředný manipulátor. Vztah s ním může znamenat ochranu – nebo velmi nebezpečnou hru.

„Pořádek se nevymyslí. Pořádek se prosadí.“
Skupina žoldáků placená purkmistrem. Stráže, výběrčí daní, průvodci do nebezpečných oblastí. Služba u žoldnéřů není jen práce – je to pozice moci. Ale taky konfliktů, dilemat a volby, komu opravdu sloužíš.

Vhodné pro hráče, co chtějí pomáhat a chránit (svou kapsu).

„Řád, smlouvy a provize.“
Vůdci cechů, kteří drží řemeslo za límec. Rozdělují zakázky, hlídají kvalitu, vyjednávají ceny a vybírají poplatky. Pro ně je to byznys i prestiž — mohou ochránit místní výrobce, nebo ze zákona vytvořit monopol. Kdo má cechmistra na své straně, má práci; kdo proti němu, má problémy.

„Všechno má svou cenu. A já ti ji řeknu.“
Zpracovávají suroviny, vyrábějí, směňují. Jsou rozděleni do dvou cechů, z nichž každý má svého cechmistra (AP), účetnictví a zakázky. Kdo to hraje chytře, může si vydělat. Kdo to hraje moc chytře, může přijít o všechno.

Cechy se liší svým zaměřením a pod každý spadají 3 řemeslníci (hráčské postavy). Jeden z cechů je zaměřen na průmyslovou výrobu (kameník, kovář a truhlář), druhý spíše na živočišnou a rostlinnou výrobu (farmář, bylinkář a koželuh).

Vhodné pro hráče, které zajímá crafting.

„Děláme, co je potřeba. A co zbyde, to si vezmeme.“
Základní vrstva společnosti. Horníci, dřevorubci, zemědělci… Bez nich by nebylo co jíst, z čeho vyrábět, čím topit. Práce je těžká, odměny skromné, ale většinou stabilní. Pro někoho dřina – pro jiného zástěrka pro černý trh, pašování nebo odpor.

Mezi dělníky se řadí i chátra, což jsou postavy na okraji společnosti určené pro náročné a zkušené hráče.

Vhodné pro hráče, co chtějí těžit, obchodovat, potají brblat a občas něco ukrást.